Investiční instituce Value Owls MicroCap se zaměřuje zejména na akciové společnosti s tržní kapitalizací menší než 500 miliónů dolarů. Investiční strategie je založena na nákupu společností, které vyhodnotí jako kvalitní a jejichž akcie považuje za podhodnocené. Finanční aktiva, které investiční instituce bude využívat k naplňování strategie, budou především akcie, opce, futures, forwardy, a jiné finanční deriváty a cizí měny a to v long i short pozicích. Investiční instituce je zaměřena na země OECD s funkčními akciovými trhy. Předpokládaný investiční horizont investiční instituce je 3 roky. Investiční instituce se nezaměřuje na obchodování pomocí pákového efektu, může jej však využívat např. pro překlenutí vypořádacího období. Pro diverzifikaci rizika investiční instituce plánuje držet nižší desítky pozic v rámci svého portfolia najednou. Stejně tak může investiční instituce využívat hedgování vůči cizím měnám za účelem zmírnění kurzového rizika.
Nástroje a investiční aktiva:
Zaměření na akcie, ETF, komodity, finanční deriváty – především swapy, forwady, futures, opce, warranty; a devizy. Podkladovými aktivy derivátů budou akcie, akciové indexy, měny (FX), komodity, případně jiná aktiva. Sektorové zaměření není stanoveno.
Geografické zaměření investic:
Země OECD, konkrétně: Austrálie, Rakousko, Belgie, Kanada, Švýcarsko, Česká republika, Dánsko, Španělsko, Estonsko, Finsko, Francie, Velká Británie, Německo, Maďarsko, Island, Irsko, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Mexiko, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Švédsko, Turecko, Spojené státy americké
Techniky:
- Dlouhodobé držení long pozic
- Nákupy spin-offů společností
- Swingové obchodování
- Long short měny FX
Investiční horizont:
Vhodný horizont pro investory vzhledem k strategii investiční instituce je minimálně 3 roky. Investor by tedy měl počítat s nedostupností investovaných prostředků po dobu 3 let. Investor by rovněž měl počítat se zvýšenou volatilitou výnosů, což je běžné pro strategii zaměřenou na společnosti s tržní kapitalizací pod 500 milionů dolarů.
Rizikovost:
Vysoká, riziko ztráty všech vložených prostředků
Způsob omezení rizik:
Zevrubná analýza kupovaných aktiv, stop-loss pokyny, diverzifikace portfolia, derivátové zajištění, kurzové zajištění
Jednoduchá logika za strategií investiční instituce:
V naší investiční instituci existuje jedno základní investiční pravidlo, ze kterého jednoduše vychází všechny ostatní. Toto pravidlo říká: “Vždy minimalizuj riziko permanentní ztráty kapitálu a zhodnocení kapitálu se o sebe postará samo.“ V tomto smyslu je investování hra, kde se snažíte naklonit pravděpodobnost úspěchu na svoji stranu v co možná největším rozsahu, a zároveň za to menší riziko nepřeplatit. Základní principy a logiku tohoto našeho postupu se dozvíte níže.
Proč Micro Cap?
Nejdřív je třeba vysvětlit, co to vlastně Micro Cap je. Micro Cap je zkrácenina Micro market capitalization, což je v překladu mikro tržní kapitalizace. Pojmem Micro Cap se označují společnosti, jejichž celková cena neboli tržní kapitalizace (cena akcie * celkový počet akcií) se na finančních trzích pohybuje mezi 20 a 500 miliony amerických dolarů. Na toto rozmezí naší investiční instituce cílí pro své investice a existují 3 hlavní důvody, proč se chceme pohybovat zrovna v tomto rozmezí.
1. Nízká konkurence
Možná si říkáte, co má investování do společností na finančních trzích společného s konkurencí na těchto trzích. Odpověď je, všechno. Obecně vzato, existují pouze dva důvody, proč lze koupit společnost na finančních trzích výrazně pod její skutečnou hodnotou. Buď je obecná shoda ohledně budoucnosti dané společnosti chybná (což je ta méně pravděpodobná varianta) nebo naprostá většina trhu o dané společnosti neví. Micro Cap zapadá především do druhé kategorie. Je to z důvodu poměrové miniaturnosti firem, které se zde nachází z pohledu spravovaných peněz na straně investičních fondů. Fond se spravovaným kapitálem 1 miliardy dolarů (což je vnímáno jako středně velký fond) na firmu s tržní kapitalizací 50 milionů dolarů, kdyby chtěl koupit 50 % firmy, vynaloží pouze 2,5 % spravovaného kapitálu, a to ještě za předpokladu, že by existovala možnost tyto akcie skutečně na trhu koupit. Právě likvidita je taktéž velmi důležitý faktor při nákupu podílu v rámci určité společnosti na finančních trzích. Když se vrátíme zpátky k našemu příkladu, řekněme, že společnost bude mít 1 milión akcií celkem. V tom případě by daný fond musel skoupit 500 tisíc akcií. Likvidita dané akcie určuje, za jakou dobu bude daný fond schopný toto provést a stejně tak za jak dlouho bude schopný podíl v dané společnosti kompletně odprodat. Pokud by objem zobchodovaných akcií za den byl pouze 5 tisíc akcií, pak by fondu trvalo 100 dní do dané pozice vstoupit a teoreticky i 100 dní z dané pozice vystoupit. I výstup z pozice v určité firmě je pro fondy důležitý, jelikož musí uspokojovat požadavky svých klientů ohledně výběrů kapitálu, a tedy pokud by jim nemohli dostát, z důvodu investic v nelikvidních podílů v různých společnostech, čelili by výrazným problémům ze strany jejich klientely. To vše pro 2,5 % spravovaného kapitálu, který i kdyby udělal za 1 rok návratnost 100 %, tak to pouze bude 2,5 % zhodnocení celkového spravovaného kapitálu. I proto je naprostá většina větších investičních fondů ochotna zaplatit prémii za likvidní akcie společností, což se odrazí na ceně akcie. Likvidní akcie jsou akcie už výrazně větších společností, kde naprostá většina fondů loví nové příležitosti. Malé investiční instituce tento problém nemají, ovšem jakmile začínají nabývat na velikosti, tyto problémy se taktéž dostaví i pro ně. My jako malá investiční instituce si tak můžeme dovolit lovit ve velmi malých rybníčcích bez výše zmíněných problémů, a naopak s pozitivy jako je vyloučení lépe financované, lépe informované a vlivnější konkurence velkých fondů jen na základě jejich ekonomiky fungování.
2. Vysoký potenciál zhodnocení
Tady platí skutečně jednoduchý princip z pohledu růstu malých společností. Z 50 milionů dolarů tržeb na 100 milionů dolarů se roste mnohem jednodušeji než z 50 miliard na 100 miliard. I proto je dobré hledat malé rychle rostoucí firmy a hledat jejich výhody oproti konkurenci, které udrží jejich růst netknutý. Pak je možné koupit podíl ve společnosti s tržní kapitalizací 200 miliónů dolarů, která vyroste za dalších 5 let na tržní kapitalizaci 2 miliardy dolarů, a tato firma bude pořád považována za poměrně malou společnost v rámci finančních trhů. Taková společnost by zapadala do tzv. Small Capu. V současnosti největší firma na NYSE (New York Stock Exchange) dosahuje tržní kapitalizace 2 bilióny dolarů, což je ještě 1000x větší tržní kapitalizace. Tudíž v daném rozmezí je při správném výběru společností skutečně velký potenciál pro růst.
3. Jednodušší a přesnější fundamentální analýza
Malé společnosti mají tu výhodu, že lze skutečně provést jejich fundamentální analýzu včetně hodnoty jejich držených aktiv. Příkladem mohou být ceny vlastněných nemovitostí. V rámci účetních výkazů oceňujeme aktiva na základě nákladů na ně vynaložených při jejich nákupu a postupně odepisujeme jejich hodnotu. To ovšem neznamená, že jejich tržní hodnota neroste. Pro malé společnosti operující například pouze ze 3 vlastněných nemovitostí lze mnohem jednodušeji odhadnout tržní cenu držených nemovitostí a s tím i likvidační hodnotu společnosti, než například u společnosti jako Lockheed Martin Corporation (LMT) jejíž tržní kapitalizace dosahuje velikosti českého státního dluhu v roce 2022 (2,5 biliónu Kč). Taktéž lze očekávat přímočarý byznys model společnosti vztahující se ke konkrétní výdělečné činnosti. To stejné platí i pro komunikaci s investory a odpověďmi na potencionální otázky ohledně fungování společnosti. Další výhodou je velmi malá pravděpodobnost komplexních vztahů v rámci mateřských a dceřiných společností celých konglomerátů, které jsou v podstatě nemožné rozklíčovat při pohledu z vně společnosti nebo složité daňové zákony pro obrovské mezinárodní společnosti či tisíce žalob, které najednou probíhají vzhledem k některým velkým konglomerátům. Všechny tyto složité záležitosti jsou u malých společností velmi vzácné.
Proto proč se nezaměřit na jednoduší a přesnější fundamentální analýzy s velkým potenciálním zhodnocením za velmi malé konkurence? Naše investiční instituce takové podmínky rozhodně s radostí přijímá.
Teď je samozřejmě otázka, jak plánujeme dosáhnout zmíněného cíle v rámci základních pravidel investiční instituce. Podmínkou pro investici do určité společnosti je pro nás očekávaná míra návratnosti 20 % neboli vnitřní výnosové procento (IRR) 20 % v následujících 5 letech.
Proč 20% IRR?
Jak bylo už vysvětleno v základních pravidlech, cílem investiční instituce je zhodnocení 12 % p.a., a to vzhledem k průměrnému kumulovanému výnosu za celou historii MSCI World Small Cap (8 % p.a.) a přidané hodnotě, kterou investiční instituce cílí pro své klienty (2 p.b.). Nejdříve je třeba říci, co vlastně to vnitřní výnosové procento je. Exaktní definice IRR je „Diskontní úroková míra, při které je současná hodnota očekávaných budoucích cash flow z investice rovna současné hodnotě investičních výdajů.“. Zjednodušeně se to asi nejlépe vysvětluje na příkladu. Nákup 1 akcie za $100 je náš investiční výdaj. V následujících 5 letech nám tato akcie bude vyplácet dividendu $10 ročně neboli 10 %. To je $50 očekávaných budoucích cash flow (peněžních toků) od firmy k nám a pak za 5 let tu akcii prodáme za $200, což je také budoucí cash flow. Máme tedy $250 budoucích cash flow a $100 investičních výdajů. Co IRR říká je, jaká velká diskontová míra by musela být, aby hodnota výdaje $100 dnes byla rovna hodnotě $250 v tomto případě za 5 let (délka se samozřejmě může lišit u různých výpočtů pomocí IRR) a v tomto případě je IRR 22,74 %. Tedy pokud cílíme na zhodnocení investice, které bude rovno 22,74 %, vyplatí se nám koupit danou akcii nyní za $100 to vše za předpokladu, že jsme přesně odhadli budoucí peněžní toky. Proč cílíme při investici na IRR 20 %, když cílem investiční instituce je 12 % p.a.? Ne všechny naše investice vyjdou podle našeho očekávání. Ve skutečnosti ti nejlepší světoví investoři mají úspěšnost zhruba kolem 65 – 70 %. My v naší investiční instituci rozhodně netrpíme představou, že bychom mohli soutěžit s jedinci jako je Warren Buffett, Charlie Munger, Li Lu, Terry Smith nebo Bill Ackman, a proto očekáváme nižší úspěšnost v okolí 55-60 % s tím, že Micro Cap je mnohem více dynamický směrem vzhůru (když se trefíme, můžeme narazit i na 10x+ zhodnocení, když se netrefíme, níže než na 0 daná investice jít nemůžeme) oproti rybníkům výše zmíněných velikánů a proto jsme se přiklonili k takovému vnitřnímu výnosovému procentu, kde cíl investiční instituce (12 % p.a.) je 60 % hodnotou vnitřního výnosového procenta požadovaného u každé investice a to právě na základě předpokládané úspěšnosti naší investiční strategie.